Exportní balení (samozřejmě levněji)
V dnešním provázaném světě, kdy obchoduje každý s každým a materiály, polotovary a produkty nacestují tisíce kilometrů, jsou na obaly kladeny opravdu vysoké nároky. A netýká se to zdaleka jen spotřebitelských obalů. Asi nejnáročnější oblastí je exportní neboli zámořské balení, v rámci kterého jsou baleny například technologické celky, strojní zařízení, dopravní prostředky větších rozměrů a vysoké hodnoty. Ale i v rámci tak náročného balení se dá optimalizovat, aplikovat moderní postupy a materiály.
Přeprava zboží mezi zeměmi a kontinenty existuje již celá staletí a samozřejmě se za celou tu dobu rozvíjela a vyvíjela. Ať již šlo o dopravní prostředky, způsoby manipulace a skladování nebo o samotné obaly. Základní funkce obalu pro exportní balení jsou již dlouhou dobu stejné – obal především musí produkt chránit (nejen před negativními vlivy okolního prostředí, ale také před zloději), musí umožňovat a usnadňovat manipulaci s produktem a musí jednotlivým článkům logistického řetězce poskytovat informace.
Dřevo a ti druzí
Tradičním a i v dnešní době nejpoužívanějším obalovým materiálem pro exportní balení je dřevo. Dřevěné bedny různých velikostí a tvarů se používají již celá staletí a není se čemu divit. Dřevo je dostupný, relativně levný a skvěle zpracovatelný obalový materiál, který výborně chrání zabalené produkty. Díky těmto vlastnostem je i dnes 70 % zámořských obalů ze dřeva. Někdo by si mohl myslet, že na dřevu nejde nic zlepšovat a zdokonalovat, nicméně i v rámci tohoto tradičního materiálu dochází k vývoji. Například dnes jsou velmi oblíbené tzv. velkoplošné materiály (např. překližka nebo OSB), které mají oproti klasickému řezivu některé výhody, jako je vysoká odolnost proti škůdcům, úspora hmotnosti obalu, širší výrobní možnosti, snadné zpracování atd.). Vedle dřevěných materiálů se stále více používají další materiály, především plastové fólie, polyesterové vázací systémy, cargo bags, antislip rubber a kov. Poslední jmenovaný materiál zásadně změnil zámořské balení.
Může za to strýček Sam
Kovové námořní kontejnery zásadně změnily mezinárodní přepravu zboží. O jejich zavedení do praxe se postarala americká armáda během konfliktů v Koreji a Vietnamu. Hlavním důvodem zavedení tohoto obalu byla standardizace, usnadnění manipulace, přepravy a skladování a v neposlední řadě ochrana před zloději (uvádí se, že US ARMY ztratila celých 10 % veškerého materiálu poslaného do Koreje). V roce 1972 byly kontejnery zavedeny do běžného používání včetně standardů a dnes je celých 90 % zboží v rámci zámořské přepravy umístěno v kontejnerech. A v tom je jádro pudla. Při dopravě mimo kontejner plní dřevěná bedna primárně ochrannou funkci proti mechanickému poškození a krádeži. Avšak pokud je zboží umístěno v kontejneru, který krádež a mechanické poškození de facto eliminuje, je možné opustit od celodřevěného obalu a zboží chránit jinými prostředky. Níže uvádím dva grafy, které ukazují jednotlivé způsoby balení, jejich relativní stupeň ochrany a ceny.
Samozřejmě ne vždy je možné použít klasický námořní kontejner (většinou z důvodu velikosti produktu). V takových případech se používá tzv. flatrack kontejner (kontejner s podlahou a případně čelními stěnami), který slouží především jako manipulační jednotka a ve většině případů se nestohuje. Další možností zámořské přepravy je prostřednictvím tzv. RORO lodí (Roll on / Roll off), které umožňují přepravu kolových vozidel. Náklad je tak zabalen a fixován přímo k návěsu, na kterém je pak doručen až na místo určení.
Příklad z praxe
Jeden náš zákazník chtěl zabalit rozměrný výrobek, který byl určen pro zákazníka na Arabském poloostrově. V prvním případě trval zákazník na dřevěné bedně a o žádné jiné alternativě nechtěl slyšet. Zboží bylo zabaleno a odesláno do přístavu. Zákazník byl spokojený a za nějaký čas chtěl zabalit stejný výrobek znovu. Tentokrát byl již otevřený diskuzi a způsobu zabalení. Navrhli jsme tedy jiné řešení. Výrobek byl umístěn na dřevěnou podlahu a zabalen do smrštitelné ochranné fólie MillCor. Cena samotného obalu byla poloviční, oproti původnímu řešení. Další peníze pak zákazník ušetřil za dopravu. První zásilka byla včetně návěsu totiž vyšší než 450 cm, což je přibližná výška mostů přes dálnici do Hamburku nebo Brém. První zásilka tak musela volit objízdné trasy, což dopravu prodražilo. Výška zásilky zabalené do fólie MillCor nedosahovala (včetně návěsu) ani 430 cm a mohla tak jet do přístavu nejkratší cestou. V obou případech pak byla naložena na flat rack kontejner a lodí převezena do Asie.
Více informací najdete na www.zamorskebaleni.cz.
Balte levněji (i do zámoří) Vám přeje
LD